Menopauza nejsou jen návaly!

„Tohle může pochopit jen žena, která to zažila. Ranní zadrnčení budíku vysává poslední stopy energie z těla. To zase byla noc! Probudit se uprostřed noci s mokrými vlasy a krkem, třesoucí se zimou, když předtím jsem nemohla usnout horkem, to nejde vydržet dlouho. 

Už to trvá víc jak měsíc a je to horší a horší. Myslela jsem, že když už nebudu menstruovat, že si užiju bezstarostný život. Místo toho jsem unavená a nemůžu se soustředit na práci. Taky mě často bolí hlava.

Včera jsem se pohádala s manželem. Chápu, že „hezký večer ve dvou“ jsme neměli už hodně dlouho, ale když já teď na sex prostě nemám chuť.

Minulý týden jsem se tak příšerně zpotila v práci, až se mě kolegyně lekla. Prý jsem najednou celá zčervenala. Když se to stalo poprvé, bylo to dost trapné. Vzpomněla jsem si při tom na maminku, ta si taky v přechodu dost užila. Čaj, co mi doporučila kamarádka, mi zatím moc nepomáhá. Budu s tím muset něco udělat, už si toho dneska všiml i šéf.“

I TAK MŮŽE VYPADAT MENOPAUZA!

Menopauza (klimakterium, přechod) je období, kdy dochází k vyhasínání funkce vaječníků a ženy ztrácí menstruační cyklus. Problémy v menopauze však nejsou jen gynekologické. Pohlavní hormony plní v organismu také velké množství jiných funkcí – kontrolují hladinu cholesterolu, krevní tlak, metabolismus cukrů, funkci močového měchýře, obsah vápníku v kostech, psychický stav i libido.

To, co ženě v menopauze chybí je ESTROGEN a jeho nedostatek může vyvolat mnoho nepříjemných obtíží, které mohou vznikat pozvolna nebo se naopak objeví náhle. S délkou menopauzy se potíže také mohou zhoršovat. Menopauza zkrátka dokáže hodně potrápit.

Poznáváte se? Jsou vaše pocity, třeba jen zčásti, podobné?

NEJSTE V TOM SAMA. 

Díky lepšímu životnímu standartu se dnes ženy dožívají menopauzy častěji než dřív. Doba, po kterou mohou trpět nepříjemnými obtížemi, je velmi individuální, průměrně činí 4 roky, ale může to být i více než 10 let. Přitom menopauzální změny na organismus ženy udeří srovnatelnou silou jako v těhotenství. Jenže na těhotenství si můžete vzít neschopenku, na menopauzu vám ji nikdo nenapíše.

Udává se, že až 85 % žen v menopauze trpí některým z níže uvedených příznaků tzv. klimakterického syndromu: 

  • časně se vyskytující - akutní potíže
    návaly horka, pocení, noční pocení, migrény, změny nálad, deprese, porucha spánku, nesoustředěnost, zapomínání, bušení srdce, snížení psychické i fyzické výkonnosti
  • střední - potíže vznikající po několika měsících
    suchost kůže a sliznic, především vaginální suchost, sexuální dysfunkce, přibírání na váze, neudržení moči, vypadávání vlasů, zhoršení vidění, suchost v ústech
  • pozdní - nejzávažnější potíže
    řídnutí kostí, kardiovaskulární onemocnění, demence.

U menšího procenta žen proběhne přechod víceméně nepozorovaně, kdy ani žena, ani její okolí nezpozorují jakékoliv následky. Bohužel to neznamená, že se těmto ženám vyhnou i pozdní důsledky menopauzy. Opak je pravdou a je velkou chybou, když na přítomnost osteoporózy u takové ženy upozorní až zlomenina.

Trápí vás vaše proměna a nevíte, jak své problémy vyřešit?

Pokud žena výrazně trpí projevy menopauzy a snižuje se kvalita jejího života, je vhodné zvážit podávání náhradních hormonů – hormonální terapii. 

Hormonální terapie se od antikoncepce liší a v rukou erudovaného lékaře je bezpečnou formou léčby. U antikoncepce musí pilulky zvyšovat hladiny estrogenu nad normu tak, aby došlo k vypnutí vaječníků a žena neotěhotněla. U hormonální terapie naopak pilulky doplňují chybějící estrogeny, protože vaječníky jich už produkují málo.

I když ze své lékařské praxe - více o mě zde - moc dobře vím, jak je hormonální terapie efektivní, její účinek mě stejně vždycky ohromí. Ženy přicházejí na kontrolu jako vyměněné a samy o sobě uvádějí, že se jejich život „rozzářil“ během několika málo dnů a že z nich únava spadla jako mávnutím kouzelného proutku. 

Ústup tzv. časných projevů menopauzy je většinou v řádu dnů, tzv. střední projevy se upravují do několika týdnů až měsíců. 

Největší léčebný efekt však vykazuje hormonální terapie v prevenci osteoporózy. Brání úbytku kosti a snižuje riziko zlomenin, především krčku stehenní kosti, předloktí a obratlů. 

V ČR má každá 3. žena starší 50 let statistickou pravděpodobnost, že utrpí do konce svého života osteoporotickou zlomeninu. Lidé trpěli osteoporózou nepochybně už před tisíci lety. Nárůst rizika zlomenin v současnosti souvisí jednak s prodlužováním lidského života (třetinu života dnes ženy prožijí v nedostatku hormonů) a jednak s působením nevhodných vlivů prostředí.

Ženy do 50 let vykazují výrazně nižší výskyt infarktu myokardu než stejně staří muži a tento ochranný vliv je připisován estrogenům. Menopauza díky nedostatku estrogenů způsobuje zrychlení poškození cév (aterosklerózy) a zvýšení hladin lipidů. Ženy do té doby zdravé musí najednou užívat léky na vysoký tlak a více trpí na projevy ischemické choroby srdeční.

Hormonální terapie přitom prokazatelně snižuje riziko ischemické choroby srdeční u žen ve věku 50-59 let, pokud začnou užívat hormonální terapii do 5 let po menopauze. Při pozdějším zahájení léčby se naopak riziko srdečního onemocnění zvyšuje, byť velmi mírně. Tento účinek je založen na prostém faktu, že estrogeny mají preventivní vliv na vznik aterosklerózy, ale pokud se začnou užívat až dlouho po přechodu, kdy už jsou aterosklerotické pláty v cévách vytvořeny, mohou naopak estrogeny způsobit jejich destabilizaci a následně i srdeční infarkt.

Hormony však nejsou kouzelná hůlka. Nevhodný životní styl jejich pozitivní účinek snižuje. Základem prevence kardiovaskulárních chorob je také změna jídelníčku, redukce nadváhy a zákaz kouření.

Hormonální léčba, i když by byla jen krátkodobá, poskytuje ženám také ochranu před Alzheimerovou demencí. Bylo totiž pozorováno, že při návalech horka dochází k nedostatečnému zásobení mozku glukózou, a tím k nevratnému poškození mozkových buněk. Výskyt demence při užívání hormonální terapie se dle řady studií snižuje o 40-70 %.

Přitom ženy postihuje Alzheimerova demence 2x-3x častěji než muže, její včasné rozpoznání komplikuje nenápadný začátek potíží a účinná léčba demence doposud neexistuje, pouze léčba podpůrná.

Podobný efekt hormonální terapie je popisován i u Parkinsonovy nemoci.

S věkem stoupá hladina pouze dvou hormonů – leptinu a inzulinu. Včasné nasazení hormonální terapie tomu dokáže účinně zabránit, a tím působí příznivě na metabolismus cukrů a na rozložení tuku v těle ženy (v menopauze se kvůli nedostatku estrogenů tuk více ukládá do oblasti břicha). 

Po menopauze může žena přirozeně přibírat na váze (zvyšuje se její BMI), ale ze zdravotního hlediska i pro vlastní pocit krásy je důležitější rozložení tuku na těle, což je vyjádřeno poměrem pas-boky (WHR). 

WHR vyšší než 0,85 je považováno za mužský typ obezity, který je více rizikový, než WHR nižší než 0,75, který charakterizuje ženský typ obezity. Zvýšení WHR je spojeno s vyšším rizikem cukrovky, hypertenze, cévní mozkové příhody, infarktu a také karcinomu prsu.

Faktor času, kdy je hormonální terapie nasazena, hraje podstatnou roli! Do rozjetého vlaku již nenaskočíte! Po dosažení 65 let věku již nejsou pohlavní hormony schopné se správně zapojit do mechanismu ženského těla a hormonální terapii již není vhodné předepisovat.

Byl také prokázán ochranný vliv hormonální terapie na vznik rakoviny tlustého střeva. Pozitivní efekt je úměrný délce užívání hormonů a pravděpodobně přetrvává i několik dalších let po ukončení terapie. Po 6-10 letech užívání bylo průměrné relativní riziko stanoveno na RR=0,55. 


RR je tzv. relativní riziko. RR=1,0 znamená, že v tomto případě hormonální terapie nemá žádné riziko. RR=0,55 znamená, že je riziko sníženo o 45 %.


Současně se snižuje i riziko úmrtí na karcinom konečníku. Výjimkou je karcinom vzestupného tračníku, kde má silnější vliv genetické riziko plynoucí z rodinné zátěže.

Složení hormonální terapie se liší podle toho, zda má menopauzální žena dělohu nebo zda z různých důvodů, nejčastěji díky operaci, dělohu nemá. U žen s dělohou se musí podávat kombinace estrogenu s gestagenem, neboť samotný estrogen by způsobil nadměrný růst děložní sliznice a žena by nekontrolovaně krvácela. U žen bez dělohy už není ochranný účinek gestagenu potřebný a těmto ženám se podává estrogen samotný.

Forma hormonální terapie je nejčastěji tabletová, ale existují i speciální náplasti, kožní gely nebo spreje. 

Pokud je hormonální terapie nutná, má být podávána ihned v prvních letech menopauzy, co nejkratší dobu, v co nejnižších dávkách a ve vhodné lékové formě.

Vyšetření, které by měla žena absolvovat před nasazením hormonální terapie:

  • mamografie nebo ultrazvuk prsou
  • gynekologické vyšetření včetně onkologické cytologie a ultrazvuku
  • kontrola aktuální váhy a krevního tlaku
  • popř. kontrola krevní srážlivosti, hladiny glukózy a lipidů

Po nasazení hormonální terapie je obvykle zvolen individuální přístup podle odezvy každé jednotlivé ženy. Nezbytným pravidlem je však mamografické vyšetření á 2 roky, které je vhodné doplnit meziročně ultrazvukovým vyšetřením prsů.

Strach z hormonů není odůvodněný, pokud jste v péči kvalifikovaného lékaře.

Hormonální terapie v současnosti získala mnoho odpůrců, zejména díky závěrům studie WHI (Women’s Health Initiative), která přinesla důkazy o zvýšení rizika vzniku karcinomu prsu a tromboembolických příhod při užívání hormonální terapie, i když výsledky studie byly založeny na souboru žen, které by v podmínkách České republiky nikdy hormonální terapii nedostaly. Do studie bylo zavzato 34 % žen s BMI nad 30, 50 % kuřaček, 5 % diabetiček, 5 % žen se srdeční příhodou. 

Karcinom prsu je nejčastější zhoubné onemocnění žen a celoživotní riziko postižení rakovinou i bez užívání hormonální terapie je 8 %. 

Vztah hormonální terapie a rakoviny prsu zkoumalo i mnoho dalších vědeckých studií a shodně odhalily, že dlouhodobé užívání hormonální terapie (nad 10 let) zvyšuje riziko karcinomu prsu o 20-35 %, tj. po 10 letech stoupá relativní riziko karcinomu prsu na RR=1,2 až 1,35.  


Přepočteno na absolutní čísla, užívání hormonální terapie je spojeno s výskytem 6 extra případů rakoviny prsu na 100.000 žen navíc.


Současně bylo potvrzeno, že po vysazení hormonální terapie klesne riziko po dalších 5 letech na RR 1,0. Ukazuje se, že zásadními faktory jsou zejména délka trvání terapie a její forma. Současným trendem je minimalizace dávek estrogenů a podání hormonů formou vynechávající jaterní metabolismus, tj. náplasti, masti a spreje.

Dosud neexistuje žádný důkaz, že hormonální terapie přímo způsobuje karcinom prsu. Svědčí pro to konkrétní data. Ženy s hormonální terapií totiž vykazují až poloviční úmrtnost na karcinom prsu oproti neuživatelkám. Je to dáno jednak včasným záchytem nádoru a jednak jeho menší agresivitou. Hormonální terapie tak pravděpodobně pouze urychluje růst již existujícího nádoru, a proto jsou pravidelné mamografické kontroly u žen užívajících hormonální terapii nezbytné. 

Užívání hormonální terapie v délce do 10 let se považuje za bezpečné, poté je vhodné zvážit poměr rizika a prospěchu. 

Já sama mám v péči několik desítek žen, které i přes všechny tyto potencionální rizika souhlasí s hormonální terapií, neboť pozorují samy na sobě pozitivní vliv estrogenů a dokonce několik z nich užívá hormonální terapii již více než 10 let k jejich plné spokojenosti. Současně je nutné říci, že se jedná o ženy žijící velmi aktivním a zdravým způsobem života, které se pečlivě starají o to, co jí. 

Více podrobností o prevenci onemocnění prsů se dočtete zde.

Nevhodná je hormonální terapie u žen s anamnézou hluboké žilní trombózy nebo mozkové příhody a také žen se zjištěnou genetickou poruchou krevní srážlivosti tzv. trombofilní mutací.

Hormonální terapie může mít, jako každý lék, také nežádoucí účinky. Nejčastěji se vyskytuje slabé anebo nepravidelné krvácení během prvních 3 měsíců léčby. Mezi přechodné účinky, které mizí během 3-6 měsíců, patří také napětí v prsou, bolest hlavy, žaludeční nevolnost a zadržování tekutin.

Pokud hormonální terapie nemá během maximálně 6 měsíců očekávaný přínos, je správným krokem lékaře zamyslet se nad změnou dávky estrogenu popřípadě gestagenu anebo nad změnou léčebné formy – tabletky vyměnit za náplast apod. Rozhodně to není důvodem k vysazení hormonální terapie, stejně jako není důvodem k vysazení ústup akutních potíží.

Smysl hormonální léčby je mnohem hlubší, než jen zabránit návalům a pocení.

Ženy, které nemohou nebo nechtějí podstupovat hormonální terapii, mají možnost mírnit své potíže i jinak, alternativně. Úlevu poskytne zejména úprava životosprávy – zákaz kouření, omezení kávy a alkoholu, pravidelný pohyb a změna skladby jídelníčku, kterou lze doplnit užíváním doplňků stravy. Ale o tom zase příště 🙂 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.