Jak voní žena?

Právě vůně, pach těla, je to, co spolurozhoduje o sexuální přitažlivosti. Pomoci nám může správně zvolený parfém nebo etérický olej, kdy určité vůně mají popisovány i afrodiziakální účinky, například pižmo, růže, jasmín, ylang-ylang, neroli nebo vanilka.

Přesto nejmocnějším manipulačním nástrojem a tajemstvím každé ženy je její vlastní pach pochvy.

Je normální, že pochva ženy má mírný zápach. Stojí za ním složení vaginálního mikrobiomu – vagiomu. Stejně jako u střev, je i pochva tvořena komplexním ekosystémem s více než 200 bakteriálními druhy. 

Složení vagiomu, a tím pach pochvy se mění v závislosti na etnické příslušnosti, menstruačním cyklu, věku, sexuálních aktivitách, stravě, užívaných lécích, hygieně a stupni pocení

Vaginy podle vůně rozlišuje již staroindický text o sexu Anangaranga. Ten dělí ženy podle vůně vaginy do 4 skupin. První je lotosová žena, která se rozevírá jako lotos na slunci. Její vagina voní jako rozkvetlá lilie. Druhá je žena umělkyně, jejíž vagina voní a chutná po medu. Třetí je žena – víla, která miluje orální sex a její vagina je slaná jako lastura. Posledním typem je žena slonice, která preferuje dráždění klitorisu a její vagina má vůni zvláštního a opojného pižma.

První zkoumání poševního prostředí přinesly informace o tom, že pochvu osídlují bakterie rodu Lactobacillus, které produkují kyselinu mléčnou a díky tomu je pH pochvy 3,5-5. Toto pH má poskytovat dostatečnou ochranu proti škodlivým patogenům.

Pokrok ve vědeckých kultivačních metodách však odhalil různé přirozené odchylky od této doposud uznávané normy.

Například samotná etnická příslušnost ženy způsobuje mírné rozdíly – Afroameričanky a Hispánky mají vyšší průměrné pH pochvy (4,7-5,0). U Asiatek je pak průměrné pH 4,4, ve srovnání s ženami bílé rasy, které mívají pH 4,0. Ukazuje se, že je to proto, že ženy černé rasy mají ve složení vagiomu přirozeně méně Lactobacillů.

Vědci tak následně rozpoznali 5 typů vaginálního mikrobiomu:

První 4 typy zaujímají cca 73% všech vagiomů a typické je pro ně dominantní přítomnost některého z Lactobacillů (1.typ L.crispatus, 2.typ L. iners, 3.typ L. gasseri, 4.typ L. jensenii), které doprovází v menší míře ostatní druhy bakterií event.. kvasinek. Poslední 5.typ vagiomu nemá jako dominantní druh Lactobacilly, ale tvoří ho různorodý soubor tzv. gramnegativních anaerobů (tyto bakterie zabíjí nebo omezuje v růstu kyslík). 

Různé druhy Lactobacillů ovlivňují různé úrovně pH.

Podobně jako u střeva je faktem, že i každá pochva je jedinečná: zdravý vagiom jedné ženy se může dramaticky lišit od zdravého vagiomu druhé ženy. Proto má každá žena své typické vaginální prostředí, a tedy i vůni. 

Aby to nebylo tak jednoduché, tak i samotný menstruační cyklus způsobuje u zdravé ženy sice přechodné, ale výrazné změny ve vagiomu, stejně jako pohlavní styk. Jinak voní žena během ovulace, kdy uvolňuje feromony a jinak před menstruací, kdy může být cítit kovovým zápachem krve.

Menstruací i pohlavním stykem počty Lactobacillů klesají, tím může mizet jejich ochranný efekt a stoupat počty jiných mikrobů, které mohou způsobit poševní infekci. To je také jeden z důvodů, proč některé ženy onemocní po pohlavním styku infekcí močových cest. 


Většina negativních vlivů na vaginální prostředí je způsobena tím, že pochva je úzce provázána s dalšími orgány malé pánve – močovým měchýřem a tlustým střevem.

Přesto domněnka, že moč v močovém měchýři je sterilní, je mylná. Ještě v dnešní době u některých lékařů převládá názor, že infekce močového měchýře musí vždy pocházet z pochvy. To však již bylo spolehlivě vyvráceno. 

Tím však nechci říci, že samovyšetřování prsu je zbytečné. Právě naopak. Znalost vlastního těla a zájem o něj je důležitou součástí prevence.

Základním problémem diagnostiky je především způsob, jakým je moč pro vyšetření získávána – velké chyby nastávají při samoodběru doma. Přesnější, ale invazivnější metodou je cévkování. Dalším kamenem úrazu je vyšetřovací metoda. Specifické kultivační vyšetření moči se většinou u prvních nebo ojedinělých potíží neprovádí. A i tak, při současném nedostatečně prozkoumaném složení mikrobiomu močových cest, jej lékaři nemusí dobře interpretovat. 

Těmto ženám jsou opakovaně předepisována antibiotika, která však mohou mít škodlivý dopad na složení ženského mikrobiomu a důsledkem může být výrazný vaginální dyskomfort. A to až takové intenzity, že tyto ženy skončí v začarovném kruhu návštěv gynekologie – urologie – praktický lékař. 

Některé studie hovoří o tom, že ženám jsou předepisována antibiotika o 27% častěji než mužům a specificky ženy nad 35 let věku užívají antibiotika o 40% častěji než stejně staří muži. 

Neplatí, že antibiotikum nemusí zabrat a nemůže ublížit. Mikrobiomu ublíží vždy. Proto vždy s lékařem pečlivě prodiskutujte, zda váš stav antibiotika vyžaduje.

Žena je schopna ovlivnit svůj mikrobiom pozitivně i negativně.  Rozhodně je nevhodná přehnaná hygiena a výplachy pochvy nevhodnými prostředky. Pozitivní vliv má především správně zvolená strava a potravinové doplňky – čtěte zde. Jogurt je opravdu lepší v žaludku…

S ohledem na opakované infekce močových cest víme, že například určité látky z brusinek končí v moči, kde se navazují na povrchové struktury mikrobů a tím jim brání v uchycení na výstelku močového měchýře a  ve vzniku infekce.

Mikrobiom pochvy a ukazuje se, že i močového měchýře, se výrazně mění s věkem, a to díky vazbě na produkci estrogenů. Před pubertou mají dívky v pochvě v převažujícím množství anaeroby. Po skončení puberty, resp. po příslušných hormonálních změnách, se u dívek vyvine jeden z výše zmíněných 5 typů vaginálních mikrobiomů. Po menopauze pak díky poklesu estrogenů se vagiom opět začíná podobat tomu před pubertou.  

Problém s poševním mikrobiomem se může prezentovat výrazně abnormálním pachem. Především pokud se zápach objeví nečekaně a neodpovídá běžnému aroma.

Nejčastější příčinou je zánětlivé onemocnění bakteriálního nebo kvasinkového původu.

Zápach „rybinou“ způsobuje tzv. bakteriální vaginóza, kterou navíc doprovází našedlý nebo bělavý ulpývavý až vodnatý výtok. Naopak nasládlá vůně s bílým hrudkovitým svědivým výtokem ukazuje na kvasinky, které milují, když jim dodáte nějakou „cukrovou dobrotu“, proto je lepší být „cukrfree“ 🙂

Vůně kvasnic nebo tvarohu je naopak přirozená, důkazem přítomnosti Lacobacillů – bakterií mléčného kvašení.

V rámci prevence těchto onemocnění je značně důležité udržovat normální složení vaginálního mikrobiomu. Využívají se k tomu lokálně působící prebiotika, probiotika a pro zlepšení jejich efektu také fytoestrogeny. Více najdete zde.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.